*21.2.2007 †2.3.2012
Šerpinka byla jednou z velkých psích osobností, vyznat se v ní dokázal málokdo. Prožili jsme společně krásné chvíle, na které nikdy nezapomenu. V mém srdíčku zůstaneš navždy! Chybíš a chybět mi budeš!
Narodila jsem se 21.2.2007 v Kralupech nad Vltavou. Jako každý den jsem se zaobírala průzkumem terénu na zahrádce. Zkoušela jsem, co všechno moje nožičky dovedou a v tu chvíli přijelo neznámé autíčko, z kterého vystoupili dva mladí lidé. Ihned jsem je běžela uvítat. Byli moc milí a hned se mi zalíbili. Prohlíželi si mě a pořád o mě mluvili. Citila jsem, že přijde změna. Rychle musím dám mamině sbohem. Poslední olíznutí a už mě berou do náruče.
Domů jsme přijeli pozdě. Ne proto, že by to bylo daleko, ale proto, že mě jeli ukázat své rodině! Všem jsem se líbila, jen mamina o mě řekla, že jsem malé prasátko. Já? No dovolte! Říkají mi Šerpi neboli Šerpinko! Zvláštní jméno nemyslíte?
Konečně se otevřely dveře do mého paláce! Tak tady budu bydlet! Pelíšek je veliký a koukám, že i pěkně měkoučký. Mistička s papáním a vodou mi nechybějí. Jé mám tu i hračky! Tak já vám všem přeju dobrou noc!
Druhý den už nespím ve svém. Odnesli mě do nějakého většíh
o "pelíšku"! Jé to vám bylo lepší hajáníčko! Tak tady budu spinkat každou noc! Domumlávám poslední větu a už nevnímám svět kolem sebe! Občas se mnou v noci zatřesou, prý pěkně chrápu!
Nechápu to, ale když se venku vyčůrám, tak dostanu odměnu! Copak jsem nějaký čuník, abych si počůrávala svůj domeček?
Pomalu zjišťuju, že tu nežiju sama, ale i s ostatními zvířátky. Nejvíce se mi líbí agamky! Když tlapkou bouchnu na přední sklo, tak se všechny rozutečou! To je vám vzrůšo! Ale ony na to za pár dní nereagují! Škoda, byla to zábava! Nevadí, našla jsem dalšího kamaráda! Je černý a připomíná chlupatou kouli. Co tu děláš? Tady bydlím já! On se rozčiluje a hýbe ocáskem a pěkně se opičí! Co udělám já, tak to on také! Tak tohle ne kamaráde! Vrčím a vydávám neuvěřitelné zvuky! Páníček mi říká, že jsem blázínek. Prý toho mám nechat! To c
o vidím, jsem prý já!
Neustále poznávám nové lidi! Ale jsem nedůvěřivá. Nechci, aby mě každý hladil a muchloval! Ale oni si nedají pokoj!
Jednoho dne mě páníčci naložili do auta a odvezli k doktorovi. Bohužel se zjistilo, že mám problémy s horními víčky. Musela jsem na operaci! Pan doktor byl moc ochotný a pořád si se mnou povídal! Po 11 dnech mi stehy vyndali a já konečně viděla všechnu tu krásu koleme sebe!
Už nejsem žádný prťous, a tak se učím základní povely. Dokonce jdu na cvičák. Je tu spousta štěňátek. Moc jim nevěřím, ale po chvilce se zapojím do zápalu boje. Je to moc fajn, jen se mi občas pletou nožičky sem tam. Jediné, co mi dodneška nejde, je přivolání. Já hold občas dělám, že paničku neslyším. Je to někdy lepší!
A tak si žiju spokojeně na Kladně obklopovaná lidmi, kteří mě doopravdy milují!
1.
Nebudte tomu věřit, ale já jsem ten běh u kola opravdu zvládla! Nejdřív jsem byla nedůvěřivá, ale pak jsem pochopila, že jen běžím vedle páničky! To vám bylo super! Pěkně jsem si zaběhala! Občas jsem si postavila hlavu a chtěla jsem odbočovat někam jinam, ale pánička to vždycky nějak uhrála a né
a né spadnout na zem.. Tak jsem se nakonec vzdala a občas i poslechla! Každopádně doufám, že takovéhle výlety budu mít častěji!!
Víkendy trávím s mojí rodinou na chatě a je to moc fajn! Tady si můžu lítat, jak chci a hlavně můžu dokázat, že jsem i pes hlídací! Chtěla bych tu být pořád, to by bylo bájo!!
Květen 2008
Dne 23. 5.2008 jsem si jela s páníčky pro mojí novou kamarádku jménem Angelina Black z JAN-ZDE-KU. Sama jsem si myslela, že nepojedeme daleko, a tak jsem vesele koukala z okýnka, ale po dlouhé době jsem si musela taky trošku orazit. Ale nemyslete si, byla jsem pořád ve střehu! Když jsme konečně dojeli na místo, na zahrádce už čekaly tři malé kuličky a dvě dospělé holky, co vypadaly podobně jako já!! Nevěděla jsem, kam se dřív dívat!! Nejvíc se mi líbila Anička a Babu. Páničci se hned pochovávali štěňátka! Byli z nich unešení a obzvlášť z té jedné!! Nejdřív jsem byla hodně nedůvěřivá, ale pak jsme se s holkama očuchaly a vše bylo ok! Pěkně jsme si provětraly kožíšky a pak jsme samou únavou padly do trávy k malým!
Večer jsme si opravdu jednu malou holčičku vezli!! Po příjezdu dělala jakoby k nám nepatřila, ale co, tak alespoň to dobré papáníčko zbyde jen a jen na mě! Páníček pro ní hned utíkal a doma jí seznamoval s novým prostředím! Tu tahací harmoniku zajímalo jediné, jak mi zblajznout moje papání!! Od té doby jsem jí nedůvěřovala! Nejdřív jídlo a pak se mi nastěhovala i do pelíšku k páníčkům!! Pár dní mi trvalo, než jsem si na ní trochu přivykla a pochopila, že ona je vlastně neškodná! Jen při hraní je to pěkný ďáblík a lidičky, jak ona umí kousat do nožiček!! To vám od ní pěkně bolí! Ale já jí to umím pěkně vrátit!! Zatáhám jí za ten její kožíšek a jsme si kvid!!
/
Svítí sluníčko, venku se to lidmi a pejsky jen hemží. I já si tohoto krásného počasíčka užívám. S paničkou a Endží jezdíme o víkendy na chatu, tam nás větišnou čekají samé mňamky. Babička nám pěkně vyvařuje. S Endží tu pěkně dovádíme, honíme se a poňoukáme navzájem. Už jsem si na tu malou zvykla. Pěkně o ní pečuju, každé ráno jí umyju bířško a běda, jak něco udělá.. Jdu za ní prosit paničce, aby jí neubližovala. Tenhle víkend nás taky koupali! Bléé! Já to tak nenávidím!
V sobotu 26.10.2008 nás navštívila Anička s Babunkou a páníčky. Moc jsme se na ně těšili, hlavně páníčci! Představte si, že Endží štěkala a vrčela na maminu i tetu.. Ona je snad nepoznala nebo co?? Po chvíli se situace uklidnila a Endží s ledovým kidem a samozřejmě v nestřeženém okamžiku zblajzla občerstvení pro návštěvu. Asi se rozhodla, že se dělit s nikým nebude! To já se klidně rozdělím! Návštěva mě nevyvedla z míry! Ale víte co, Anča s Babčou nám přivezly spoustu dárečků! Endží dostala takovou pískací nohu, s kterou mi leze silně na nervy a já dostala spoustu mňamek a hlavně moje oblíbené Frolíky :-D Mňam, to si nechám líbit! Taková návštěva by se mi líbila každý týden!
Druhý den jsme vyrazili na výstavu. Tam jsme se setkali i s Arízkem a se spoustou fajn lidí! Já osobně jsem neutrální, a tak mě nějaké štěkání ostatních pejsků nerozhodilo, ale Endží, ta by byla schopná se servat snad s každým, kdo měl právě jiný názor!
Výstava dopadla dobře. Zároveň jsme se bohužel museli rozloučit s Ančou, Babu, Arízkem a jejich páníčky.. Paničce to bylo moc lito, ale nedalo se nic dělat! Prý jakmile to půjde, tak se zase někde sejdeme! Tak doufám, že to bude brzy! HAF!!
Tak je tu zase zima! Já mám moc velkou radost ze snížku. Angelina ho letos viděla poprvé a byla také nadšená.. Hned jsem jí pořádně prohnala a vyválela! Snížek je prostě to nejlepší na zimě! Nejraději mám ranní procházky v lese, kde to vypadá jako v pohádce. Tam se pěkně vyřádíme a pak hurá do teploučka!
Š t ě d rý d e n
Tak už je to tady!! Dneska k nám přijde Ježíšek a určitě nám přinese nějakou tu dobrůtku.. Aby jsme ten dnešní den trochu zpestřily, tak jsme se párkrát prohnaly kolem stromečku a pánička šílela, že jsme schodily ze stromečku skoro všechny ozdoby! To nám ten den pěkně začal!! I my jsme dostaly vynikající večeři a pak jsme se vrhly na tu spoustu dárků.. Endží ke každému dárečku čmuchala a hledala ten svůj. I na ní se samozřejmě dostalo! Samou radostí nevěděla, kterou kost a hračku si vzít do té své tlamy dřív! I já jsem si "vyzvedla" svůj dáreček a utíkala jsem s ním pryč, aby mi ho Angelina nevzala! Byl to moc fajn den plný dobrot!!
2. N a r o z e n i n y
Léto je za chvíli u konce..
... a my jsme si ho plnými doušky užívaly na chajdě! Obilí, ve kterém jsme se s Endží tak rády honily, už nám posekali, a místno něj se na poli objevily velké balíky slámy, přes které se fajnově skáče!
! M é 3. n a r o z e n i n y !