DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Angelina

 

 

 

Narodila jsem se v Rychvaldu 4.4.2008 ve 2:33 hodin a vážila jsem krásných 550g. Po mně přišli na svět ještě dva klucí, Aisík a Arízek.

Ch. Arin Amanda´s Dream Ch. Nochnoi Dozor iz Kitaiskogo Kvartala.

Našemi rodiči jsou Anička & Čok

 

I nadešel ten čas, kdy jsem se musela s mojí milovanou rodinou rozloučit! Přijeli si pro mě dva mladí lidé s černou šarpejkou. Páníčkům to bylo samozřejmě líto a viděla jsem jim na očích, jak se se mnou jen těžko loučí! Ale já vím, že se nevidíme naposledy! Po příjezdu domů jsem se rozmyslela, že se chci vrátit domů, a tak jakmile mě vynadli z auta, utekla jsem jim a to úplně jiným směrem, než oni bydleli! Hned pro mě utíkali a tak mi nezbylo nic jiného, než s nimi zůstat :) Na druhou stranu nejsem doma úplně sama, ale mám tu kamarádku Šerpinku!

Ta vám má pěkný pelíšek a toho papáníčka! Taky jsou tu moc fajn hračky, Šerpi si s nimi už moc nehraje, ale přeci jenom mámě nějaké společné - míček a venku klacek! Ten já Šerpince vždycky ukradnu a utíkám s ním pryč! Ale ona mě vždycky dožene a vezme mi ho. Na druhou stranu ji umím pěkně vyštěkat!! Panička říká, že jsme každá z jiného těsta. Já se prý jen tak ničeho nezaleknu, jsem hravější a prý budu více "chápavější" ! Tak to ještě nevím, musím si to hezky promyslet. Ale musím říct, že se mi tu zalíbilo! Kolem sebe mám vcelku velkou rodinu, často jezdíme na chatu, kde se můžu houpat na takový velký věci s polštářky. Taky jsme jí měli v původní rodině. Tam mě panička vždycky dá a zhoupne mě a já spinkám jako zabitá! Už jsem na tu věc zkoušela dostat i sama, ale ona se vám pořád houpala sem tam..


 

8. června mě panička zase vážila, v tuto chvíli mám 8,4 kg. To jsem ale cvalík, co? Prý jsem až moc živá! Umím se pěkně rozdivočit
a pak nevím, kdy mám dost! Nejvíce to odnáší Šerpinka, no a na kom jiném se mám přeci vybít? Jakmile si ona chce hrát s míčkem, tak já taky! A když náhodou dostane svůj, tak jí ho jednoduše ukradnu a je to!

   
 
 
Rostu jako z vody! Já tomu moc nerozumím, jen jím , spím a blbnu se Šerpinkou! Představte si, když udělá nějaký povel, co si právě panička přeje, tak dostane piškůtek! Tak jsem to od ní odkoukala a už umím sedni, pac, částečně lehni a hlas :) Jakmile slyším: "Na!" No to utíkám jak zběsilá. Víkendy trávíme na chatě. Je to tam žůžo. Lítáme tam se Šerpi jako blázínci. Představte si. Tenhle týden připravili takovou velkou vanu, lili do ní vodu a pak mě lákali. Fuj, koupali mě! Copak je voda na koupání? To teda ne!! Nejdřív mi dali napapat, pěkně mě vyvenčili, vykoupali a pak jsem usnula jako zabitá!
Tak si lidičky představte, že jsme si minulý týden udělaly s paničkou výlet do Plzně. Spaly jsme pod stanem a seděly jsme po večerech u ohníčku.. Tam se mi náramně líbilo. Z našeho iglů jsem si udělala psí boudu! Taky jsme chodily na borůvky. Jééé, ty vám byly dobré. Nejdřív jsem je brala paničce z kýblíku, pak jsem ale dostala vynadáno, ať si koukám natrhat svoje. Taky že jo! Umím se obejít i bez pomoci. Z keříčků jsem si trhala jednu borůvku po druhé, dokud jsem si nenacpala bříško. Přeci tam takovou dobrotu jen tak nenechám! Výlet stál opravdu za to! Po příjezdu mě panička zvážila a nevěřila vlastním očím - 14,5 kg?? Nevím co se jeví, přeci ze mě nevyroste nějaké tintítko!


 

9.8.2008 KV Exotic klub Kladno
rozhodčí: Olga Dolejšová

Dnes jsem se zúčastnila první výstavy! V hale se náchazelo spoustu pejsků. Lítala jsem jako zběsilá a chtěla jsem hned všechny poznat! Když jsme našli svůj kruh, tak se objevila spousta pejsků, kteří se mi podobali! Přesto z nich byl každý jiný a hlavně všichni byli velcí a mohutní, ale já jim taky ukážu, až vyrostu :)
Výstava konečně začala! Panička říkala, že se musím ukázat v plné parádě! To víte, že jsem jí také pozlobila, nic není jen tak :) Pak mě paní rozhodčí ohodnotila a verdikt zněl následovně: VN1 - velmi nadějná
Čtyřměsíční fena s velice hezkou hlavou, kr. ucho, tmavé oko, dobrá H a D linie, dobrý postoj končetin.
Panička mě pak celá šťastná nacpala piškůtkama a tím mě mohla maximálně uspokojit!


 



4.9.2008, v tento den, nám štěňátkům, je právě 5 měsíců. A jak bych se v tuto chvíli "ohodnotila"? Vážím (pro paničku neuvěřitelných) 19 kg a dohnala jsem v celkovém růstu Šerpinku (ještě musím zmohutnět, ale pššš!! ) Už mi vypadaly skoro všechny zoubky a v puse se mi třpytí nové "ozubení"! Miluju pohyb a začínám pořádně vnímat povely. Panička říká, že jsem opakem Šerpi a že pro mě bude hračka nějaké se naučit (to jsem prý zdědila po mamince) A jak v tuhle chvíli vypadám?? To posuďte sami!!

  




 

Mezinárodní výstava psů Letňany - 16.11.2008
Tak si představte, že jsme si dnes udělaly s paničkou výlet do Prahy. Jela jsem vláčkem, Tady jsme potkaly moc fajn partu! Panička jednoho z té velké smečky znala! V půl 7 se podávalo šampaňské a řízky s okurkami! To vám byla vůně! Ale chuť jsem přestala mít hned po tom, co panička chtěla, abych šla na nějaké jezdící schody!! No to ne! Bůh ví, kam to jede! Nakonec mě ukecala a jelo se! Pak přijela taková velká krabice, kde bylo spoustu lidiček a všichni se cpali dovnitř!
Výstava byla na výstavišti, které se skládalo z mnoha hal. Já byla s paničkou pěkně vyvalená! Vyhladat kruh se nám úspěšně podařilo! Účast dle našeho byla hojná! No mNě se tam moc líbilo, takových pejsků kolem!! No podívejte se sami!

   



 Těšíme se na Vánoce
Tak si představte, že venku začalo padat něco bílého, mokrého a zároveň tak zábavného! Moc se mi to líbí a hlavně koule, které nám z toho dělá panička! Dneska jsme se dokonce byli podívat na stromeček, který máme na náměstí! Téda, tam vám to svítilo, až z toho přecházel zrak! A jak jsme to se Šerpinkou všechno prozkoumaly?? Podívejte se!
 
 

Tak jsou tu konečně Vánoce!


Tak včerejšek se mi opravdu moc líbil! Takovýho papáníčka a těch dárečků!! To by se mi líbilo každý den!! Dokonce jsem se v nestřeženém okamžiku pustila do sněhového cukroví a to vám byl mazec!! Ani jsem nestíhala utíkat!!


  
7.2.2009 jsme se rozjeli do Brna na MVP. Panička byla dost nervózní a já jí to zrovna neulehčovala. Na výstavě bylo tolik pejsků, to bylo úžasné, hned bych si s každým pohrála..Přijel i Arízek a moje maminka Anička. To jsem si zase zaštěkala. Ale pak jsme se nakonec usmířili a dokonce jsme se začali kamrádit. Pak na nás přišla řada.. A já konečně venku z klece! Trénink s paničkou před výstavou byl zbytečný, v kruhu jsem nechtěla poslechnout a nějaký běh u nohy?? Co to je? Paničku málem omývali, ale dopadlo to dobře! Tak co tak šílela? Nakonec jsme dostala nějakého CAJCe a šla jsem zase z kruhu ven! Hurá!


 

Užíváme si snížku! Venku se nám poslední dobou moc líbí! Se Šerpinkou řádíme, zlobíme a navzájem se provokujeme! Nejraději ale máme, když se vyjede na chatu a tam máme celou louku jen pro sebe! Panička říkala, že jsem pěkná opice, a tak mi prý pořídila kamarádku! No nejdřív se mi teda moc nelíbila, všude jsem jí tahala s sebou, ale pak jakmile mi slezla ze hřbetu, tak jsem jí dala co proto!


 



M o j e 1 . n a r o z e n i n y

Pár dní před mými narozeninami se panička přivalila s velkou krabicí a s nadšením v očích mi povídá: „Angelinko, píše ti tvoje rodina!“ Nedočkavě jsem očichávala krabici a byla jsem zvědavá, co mi "naši" posílají. Panička nevěřila svým očím.. Takových dárečků a nejen pro mě, ale i pro Šerpinku a paničku. Dostala jsem plyšového pejska, co pěkně štěkal! Teda, on už doštěkal, protože já jsem mu vysvětlila, že v naší rodině můžu „štěkat“ jen já a nikdo jiný! Šerpinka dostala krásnou plyšovou opičku, panička říkala, že jsem jí podobná! Dostali jsme i granulky na ochutnání. Najednou se vám panička ztratila a seděla u počítače. Z očí jí stékaly slzy radosti. Vzala si mě na klín a říkala, ať se koukám, jek jsem vyrostla. A opravdu. Na obrazovce jsem běhala já s mými brášky, s maminkou a tetou Babu. V tu chvíli se mi zastesklo! Ale já vím, že mojí rodinku zase brzy uvidím. Doma jsem tady, s mou paničkou a Šerpinkou! V den mých narozenin byla panička v práci. Ale to vůbec nevadilo. Hlídala mě babička na chatě.. Lítání, honění kočiček a kačenek, spoustu jídla a krásné počasí! Co víc si o své narozeniny přát. S napapaným bříškem jsem spokojeně večer usnula a nechala jsem si zdát o pořádné honičce!Druhý den jsem konečně viděla paničku! To bylo radosti! Dostala jsem pamlsky, udělaly jsme si se Šerpinkou pěknou vycházku a spokojeně jsme všichni tři usnuly.

 


 

V e l i k o n o c e

Nevím, co to ti lidé mají za zvyky, ale dneska tu chodili s nějakými klackami a stužkami.. Každý z nich si nesl košíček dobrot.. Pár „odvážlivců“ se pokusilo dojít i k nám, ale marně! Já se Šerpinkou jsme je pěkně odehnaly. Obě dvě jsme zuřivě štěkaly a nenechaly jsme si do naší zahrádky vejít žádné vetřelce! A navíc, nic nám nenesli, tak co by tu dělali? Paníčci říkali, že jsme dvě ochránkyně. Tento víkend se opravdu povedl a my se Šerpinkou jsme se vylítaly až až..


UČENÍ - MUČENÍ


Tak si představte, že od konce dubna chodím pravidelně na cvičák! Mám spoustu nových kamarádů a naučila jsem se nové věci! Ale nemyslete si,když nechci, neslyším a nevidím! A běda, jak je tráva zrovna mokrá nebo prší, jako spráný šarpej se ani omylem neposadím, a to mi pak může panička dávat odměnu jakou chce! Pomalu se učím i překážky! Lávku, áčko, přeskočit překážku nebo prolítnout tunel! Nejlepší z celého výcviku je povel volno, kdy se můžeme pořádně s pesanama prolítnout!

Za fotečky děkujeme psí škole STAFF- SPIRIT


  

 
V povelech a následném rozšiřování a náročnosti pokračujeme! Angelina je prozatím vnímavá a povely jí baví! Bohužel nevýhodou podzimního počasí je déšť a mokro, které Endží moc nemusí a tak je náročné přemluvit jí, aby si do mokrého lehla!

 


21.11.2009 - Náš první coursingový trénink
V sobotu ráno jsme se vydali na náš první coursinogový trénink, který se konal v Kralupech nad Vltavou! Naše první dojmy byly všelijaké, obávali jsme se, zda Angelinu tento sport zaujme! Při čekání, až na nás přijde řada, jsme ukazovali na pejsky, kteří za střapcem metelili velkou rychlostí. V tu chvíli Endží zbystřila, že se za něčím honí! Pak přišla řada i na nás! Endží běžela a já se nestačila divit! Bohužel však došlo k chybě a trať se musela natáhnout znovu.. Angelina se při druhém rozjezdu zalekla, ale její lovecké pudy byly silnější a tak pokračovala nadšeně v běhu! Největší odměnuou jí byla získaná kožešina na konci běhu! Všem jí nadšeně ukazovala! I druhé kolo se zadařilo! I když se Angelina nezařadila mezi nejrychlejší, byli jsme opravdu rádi, že byla do tréninku zapálená! Z dnešního dne jsme opravdu nadšení a určitě se zase příště zúčastníme!
Za krásné fotky děkujeme Markétě Táborské ( www.faldici.cz )